Zimní Washington s Helčou

30. prosince 2012 v 3:24 | Mish |  Amerika no.3
Předposlední víkend v listopadu jsme se vydaly s Helčou (která bydlí přímo v DC) prozkoumávat další zákoutí Washingtonu. Venku to vypadalo že bude slunečno, takže jsem si já chytrá nechala bundu v autě na stanici metra. Pak jsem docela trpěla. Jo, ono sice sluníčko bylo. Ale když začal foukat vítr a nebo zalezlo, mohla jsem se tou kosou uklepat. Spíš jsem se bála, abych pak nebyla nemocná, čehož se tu bojim jako čert kříže, ale nakonec (ťuk ťuk ťuk pro jistotu i teď :D) bylo všechno oká :).



Tentokrát jsme se šly podívat na ten slavnej Bílej barák zezadu :D. No, žádná sláva to zase nebyla, akorát tam byla ještě větší zahrada, takže jsme ho viděly ještě z větší dálky. Sranda, no :D. Když jsme procházeli po ulicích Washingtonu, stala se nám hrozná sranda. Jelikož mám občas docela problémy se vymáčknout a vzpomenout si na nějaký český slovo, je to občas asi poměrně na hlavu, se mnou komunikovat. No a tak jsme si s Helčou tak šly a já jí vyprávim jak potřebuju najít to... no... to... však víš... to... ehhhhhh... :D A před náma šla nějaký dva chlápci. Po mojí hodně smysluplný větě, že potřebuju najít "tonotovšakvíštoehhhhh" se jeden z nich otočil a povídá mi: "Čo že to potrebujete nájsť?" Já se v tu chvíli samozřejmě zastavila, začla jsem čumět jak puk a jen říkám: "Uhhh, bankomat." :D :D :D Myslím, že si o mě v tu chvíli museli myslet, že jsem uplně navedená. On se jen teda zasmál a povídá, že jako když slyšel češtinu, tak že si nemohl pomoct a musel se ozvat. Tak jsem jen řikala že oukej, pohoda :D. A každej jsme už pokračovali svým směrem. Pak jsem si ale chvíli dávala sakra pozor, co říkám. :D PRotože kdo ví. Tady je to v jednom směru hrozná výhoda, že jako můžete říkat co chcete a nikdo vám nerozumí. Ale pak se může stát zrovna takováhle situace a nedovedu si představit tu ostudu, kdybychom si zrovna o těhle chlápcích něco povídaly mezi sebou. Ale bohužel huba mi většinou jede rychlejc než mozek (ale jen v češtině, haha), takže po chvíli byl nějakej incident zapomenut a pokračovaly jsme v bezstarostnym povídání a naší tour. Zastavovaly jsme se dívat na veřejný bruslení, kterých jsou tu všude mraky!, pak u nápisu UNITED STATES OF AMERICA, u kterýho jsme nemohly nezapózovat.. Nakonec jsme skončily uplně neplánovaně v Botanický zahradě, kterou jsem zvolila už jen proto, že mě upoutaly vánoční ozdobičky všude kolem :D A já jsem prostě Vánocofil.



Vevnitř to bylo úplně úžasný! Všude vánoční výzdoba, vonělo to tam, no parádička :D Taky tam byly zmenšeniny všech Washingtonskejch památek, to bylo úžasný :). Helča si tam chtěla fotit nějakou kytku a ta kytka byla nad lavičkou, na který seděla nějaká ženská. No bohužel pro Helču to vypadalo, že si fotí tu ženskou... A to jste měli vidět ten tanec. :D Okamžitě se zvedla, šla za ní a začla jí vykládat, jak je to tady protiprávní si fotit cizí lidi, že na to musí mít svolení toho danýho člověka, že to takhle prostě nemůže dělat... bla bla bla... :D Helča chudák jen koukala a vůbec netušila.. A pak jí jen říká, že si chtěla vyfotit tu kytku nad ní. Ženská v tu chvíli sklapla, chvíli nevěděla co říct a nakonec jí znovu zopakovala, že teda oká, ale že prostě tohle se tady nedělá. No taky dobrý :D Asi musela být pěkně paraoidní (pozn. Šárko, s tou byste si notovaly,hahahah :D).


Po Botanický zahradě jsme se vydaly ke Capitolu zezadu, kde jsme se chvíli ztrapňovaly a dělaly ty "super když se povedou" skákací fotky :D. Nakonec jsme zjistili, že jsme obě prostě úžasný fotografky, protože se nám to povedlo hned napoprvý. Potlesk pro nás! Jelikož nám (rozumněj MNĚ) byla hrozná zima, zalezly jsme do Union Station (hlavní nádraží), kde jsme se chvíly jen tak poflakovaly.. Bolely nás hrozně nohy (rozumněj opravdu nás obě, ne jen mě), protože jsme toho za celej den nachodily fakt mraky, tak jsme si tam na chvíli sedly, ale to bylo asi to nejhorší... Protože pak už se nám vůůůůbec nechtělo zvedat :D. Ale ještě jsme se chtěly podívat do Chinatown a zajít někam na jídlo... A oba dva úkoly jsme úspěšně splnily :). Pak už se setmělo, tak byl čas vyrazit zase zpátky domů...



V DC jsem tedy byla potřetí.. Ale pořád mám stejnej názor - tzn. prostě mě to tam tak nebere. Přijde mi to mrtvý a chybí mi ty davy lidí, co se valí po chodnících v New York City. Chybí mi ty neustálý zvuky všeho kolem, troubení aut a taxíků, obchůdky se suvenýrama na každym rohu, podivný individua ale i krásně vystylovaný lidi,...... Aaaaach jo. Ale tak jsem tady a už s tim nic nenadělám. Protože hlavní je, že se cítím dobře i přes týden. Přeci jen, víkend jsou jen dva dny...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarka sarka | Web | 30. prosince 2012 v 4:26 | Reagovat

:DD jj, my paranoidni lidi jsme strasne otravni :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama