Den díkuvzdání a víkend u Marti + black friday (upraveno!)

30. prosince 2012 v 20:13 | Mish |  Amerika no.4
19. listopadu jsem oslavila svoje 3-měsíční výročí v USA. Páni, 3 měsíce. A hned po tom nás čekala událost, na kterou jsem se těšila skoro stejně jako na Halloween, a tou byl Den Díkuvzdání.



Jednu večeři na den díkuvzdání už jsem zažila a to s naší koordinátorkou a ostatníma holkama z našeho clusteru, ale to spíš bylo takový že každej přinesl něco z domova (a jeho rodný země) a jedlo se bavilo se tak po skupinkách a tak. Popravdě mě to moc nenadchlo, ale zúčastnila jsem se a to bylo hlavní. To pravý díkuvzdání mělo teprve přijít. Už od rána mi to celý přišlo jakoby byly Vánoce. Za host matkou přijela nějaká její kamarádka už den předem, prý kmotra mladší holky, moc mi teda nesedla, byla celá taková hrozně divná... a v poledne pak přijel strejda John, bratr od host otce. Pamatujete si, jak jsme psala, že muj host otec je takovej nemluvka? Panebože... Je asi museli u porodu vyměnit a dát špatnym rodičum... Protože jeho bratr je ten nejhlučnější chlap, jakýho jsem v Americe zatim potkala. Jen co se za ním zaklaply domovní dveře, všichni od basementu až po půdu museli vědět, že on je v baráku. No sranda neskutečná s nim... :) Tak jsme aspoň měli zas nějakou změnu.

V poledne už jsme připravily s host matkou toho slavnýho krocana... a daly jsme ho píct do trouby, jelikož to trvalo skoro 4 hodiny. Mezitim jsme vzaly já a host matky známá holky na procházku po sousedství. Ježiš... V životě už neudělám takovou chybu. Jen co jsme vyšly z baráku, starší holka už byla hroooooooozně unavená, chtěla se vrátit domu a prostě to nezvládne, chodit tááááákovou dálku :D (mohly jsme ujít tak kilometr, maximálně!)... Po dalších deseti minutách si začala stěžovat, proč jsme nejely autem, jako normální lidi. No to už jsem se musela smát, protože to už se ani nedalo brát vážně! No chtěla bych je vidět někdy na nějakym typickym českym výletu, kde se chodí celej den třeba po horách. By umřely, fakt asi :D. No když jsme se vrátily, začlo se pořádně vařit, dělat různý dobrůtky a tak. Jak už jsem zmiňovala, být venku sníh, přišlo mi to jak vánoce. Ale venku bylo tak 18 stupňů a slunečno :D. Chyba v Matrixu.

Když už bylo všechno připravený, šlo se teda na tu slavnou večeři. Měli jsme krocana - kterej mi mimochodem moc chutná!, pak bramborovou kaši, nádivku, sladký brambory, salát, pak nějakou kukuřici, zelený fazolky... No jídla jak pro celou rotu. Čekala jsem, že třeba před večeří budem každej říkat, za co děkujeme, ale nikdo nic.. To mě trochu zklamalo... No, jídlo bylo výborný. Něco mi chutnalo víc, něco míň, něco vůbec (sladký brambory?? really??!!!), ale najedli jsme se všichni až kam. Pak na nás dospěláky zbyla kopa nádobí, dezert v podobě jablečnýho, borůvkovýho a dýňovýho koláče (nebojte se, že by je moje host matka pekla, všechny byly kupovaný a taky podle toho chutnaly :// :D) a sledování Harryho Pottera s děckama a kmotrou.
Vůbec to nebylo to Díkuvzdání, jaký jsem si představovala. A hlavně celkově celý díkuvzdání mi přišlo hlavně o tom, pořádně se najíst :D. V konečnym výsledku to byla prostě nuda. Když jsou Vánoce, tak se taky všichni pořádně nají (alespoň v ČR), ale pak jsou alespoň dárky. Tady? :D Tady jsme se najedli, pak jsme hodinu likvidovali nádobí a pak jsme se šli dívat na telku a to ještě ani ne všichni. Takže taková "rodinná" pohoda, haha.



V sobotu mě ale čekalo Díkuvzdání další a mnohem lepší. Byla jsem totiž pozvaná k Martě, co jsem s ní byla na školení a bydlí ve Virginii na jejich večeři. Jelikož sestra její HM pracuje v nemocnici a její manžel v armádě, nebyli ve čtvrtek večer doma, tak se Marti rodina rozhodla jim udělat večeři náhradní o víkendu. A povím vám, to teprve bylo Díkuvzdání! Měli jsme zase krocana a podobný dobrůtky jak u nás, ale tohle prostě opravdu byla taková ta rodinná pohodička. Seděli jsme všichni u stolu, chytli jsme se za ruce, řeklo se poděkování a začalo se jíst. Mezitím se povídalo, vykládaly se vtipy, historky, no paráda :) Popravdě, tohle druhý díkuvzdání se mi líbilo stokrát víc než to naše :D. Docela smutný...
Večer jsme si s Marťou udělaly hezkej večer, povídaly jsme, fotily jsme, koukaly jsme na Show Jana Krause u čehož jsme se nejvíc nasmály :D... A pak jsme vyčerpánim obě dvě usnuly.
Ráno jsme si pak královsky pospaly, udělaly si vydatnou snídani a Marťa mi ukázala jejich sousedství, vyzvedly jsme po cestě ještě jednu brazilku, zajely jsme si do Starbucks na kafe, pokoupily jsme věci na Scrapbooking a celkově to byl strašně příjemnej víkend :) Já už pak nasedla na metro a jela jsem až na svojí konečnou, kde už na mě čekal host otec se svou károu :D. A jak se mi nechtělo v pondělí zase pracovat...






Pozn. Ještě jsem úplně zapomněla napsat o velký události, kterou byl BLACK FRIDAY!

Je to událost, která se koná tady v Americe (nevím, jestli ještě někde jinde po světě) a to tak, že obchody otevírají třeba už v 10 hodin večer ve čtvrtek po večeři na Den Díkuvzdání, všude jsou oooobrovský slevy a lidi nakupujou jako šílení. Hlavně teda elektroniku a nějaký domáci spotřebiče a tak. Jelikož jsme to šílenství chtěla taky vidět a jelikož mi host matka řekla, že se pojedou podívat po půlnoci do BestBuy (největší obchod s elektronikou tady), tak jsem si řekla jo, proč ne, pojedu taky. No tak jsme byli domluvený, že na mě zaklepou než pojedou.... HAHAHA. Tak byla půlnoc a nikde nikdo.. Jedna hodina ráno, nikde nikdo.. Půl druhý, to už jsem se docela nasrala a šla jsem teda spát. Ráno jsem se vzbudila a nikde nikdo, děcka spaly. No taky dobrý, žejo... Tak jsem si lehla v obýváku k telce a čekala jsem. Po chvíli se vzbudily o holky, tak jsme si daly snídani a čekaly jsme a čekaly jsme.. No nakonec se moje drahá host matka se svou kamarádkou vrátily asi v půl 1 odpoledne s tím, že v noci nevstaly. Jo, dík, kdybyste mi to neřekly tak jsem si toho asi nevšimla :D. Konec tohle fakt... No ale moje velký nákupy přišly až večer, kdy jsme s Danuš vyrazily do místního obchoďáku, kde jsem si nakoupila jako bláááázen :D Haha... A po třech hodinách jsem byla MAXIMÁLNĚ spokojená :)! A vůbec jsem kvůli tomu nemusela vstávat někdy v půl 1 ráno, haha :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 romana romana | Web | 31. prosince 2012 v 18:20 | Reagovat

Ahoj Míšo,
tak jsem konečně asi po 2 hodinách? dočetla tvůj blog a páni! Ty sis teda prošla pěkným peklem!
Ale jsem ráda, že už je to o trošičku lepší.

Já se momentálně do USA chystám (ve fázi hledání rodiny).

Tak se těším na další článek a hodně štěstí!!!

2 Mish Mish | Web | 31. prosince 2012 v 23:36 | Reagovat

[1]: Ahoj Romčo, děkuju :) A jo, peklem jsem si docela prošla, ale alespoň jsem něco dokázala sobě a i ostatním. A teď jsem relativně spokojená, takže to za to stálo. Ne každej tu může mít suprovou rodinu hned na první pokus...

Tobě držim palce ať jí najdeš ;) A taky hodně štěstí!

3 ladyblack92 ladyblack92 | Web | 25. ledna 2013 v 10:28 | Reagovat

Pomoc na mem blogu

4 Psycho Tuty Psycho Tuty | Web | 21. února 2013 v 16:30 | Reagovat

Chceme další článek! ;) :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama