..and the journey continues!

25. dubna 2015 v 16:42 | Mish
Už to budou skoro tři roky, co se den se dnem sešel a já jsem odletěla za velkou louži, do země zaslíbené. Zezačátku jsem přidávala články pravidelně, pak míň pravidelně a pak ještě míň... Shame on me.

Mohla bych se tu vymlouvat jak bych chtěla, ale prostě jsem byla líná. A tak i většina aupair's blogů skončí. Tou leností. Jelikož jsem ale teď už skoro dva roky zpátky a za ty dva roky se toho událo opravdu dost, svůj blog jsem přestěhovala. Protože stěhování k životu přeci patří. Zjistila jsem, že funkce a vzhled bloggeru mi vyhovuje víc (nic proti blog.cz!) a tudíž tam má i nové bydliště moje americká cesta a všechny další cesty po ní.

Nevím, zda sem ještě někdo vůbec pravidelně, nebo třeba i nepravidelně zavítá, každopádně Vás všechny zvu, abyste zavítali i na mojí novou adresu, kde se teď vcelku pravidelně vyskytuju :) Dala jsem dohromady fotky, vzpomínky a útržky konverzací, abych dopsala tu svojí American journey a jak jsem řekla, nebylo to to jediné, co jsem za ty uplynulé dva roky zažila :)

A kdoví, třeba bude druhý díl ;)

Takže → KLIK ←, a přestaňte o svých snech jen snít, ale začněte si je plnit!

Můžete mě najít na instagramu @mishaceq
 

Jak jsem si "nesedla" s dětmi a víkendy off

27. října 2013 v 22:52 | Mish
Jak jsem slíbila, tak konám :). Zjistila jsem, že mým největším problémem bývá článek vůbec nějak začít… Takže, bylo nebylo, za devatero oceány, žila malá milá Mikejla, která se starala o rozmazlený Americký dětičky. Už druhým rokem. Mikejla byla nejsilnější ze všech au pairek a zasloužila by si ocenění za nejsilnější nervy. Hahaha, tak dobře, konec srandy, zpátky k realitě.

Druhý rok Amerického snu, dovolená na Niagárách a nová rodina

10. října 2013 v 7:44 | Mish
V první řadě bych se chtěla omluvit všem pravidelným (i nepravidelným) čtenářům za to, že blog není aktualizovaný, ale tak nějak na psaní nemám čas, a když mám čas, tak zas nemám náladu apod. Myslím, že většina aupairek, které si blog píšou, ví, o čem mluvím. Jen pro začátek chci říct, že jsem stále v USA a doufám, že ještě i po následujících minimálně 6 měsíců budu. Rozhodně se chci ke zbývajícím šesti měsícům vrátit a alespoň je zhruba shrnout, ale jelikož už jsem teď přestěhovaná v nové rodině, chtělo by to samostatný článek o tomhle :).
 


6 měsíců v Americe

16. června 2013 v 5:58 | Mish |  Amerika no.6

Měsíc se s měsícem sešel a najednou bylo 20. února a já "slavila" 6 měsíců v Americe. I když, slavila je těžkej výraz. Řekla bych, že jsem to oslavila už měsíc předem (viz. Párty na kterou jsem nikdy nedošla :D)
Občas mi to přijde jako včera, když jsem zdrceně odkládala balení, protože jsem se prostě nemohla rozhodnout, kterým kouskům oblečení to udělám a fakt je nechám doma. A pak ty probrečený rozlučkový párty, poslední bezesná noc a ty těžký chvíle na Ruzyňským letišti.


Výletování do Ellicott City a Alexandrie

1. května 2013 v 5:13 | Mish |  Amerika no.6

Poslední víkend v lednu jsem tu měla na návštěvě Marťu. Její příjezd jsme oslavily Miňonkama, který mi dovezla z balíčků, které nám tu zachraňují život. Povím vám, to je vždycky taková slast, jíst nějakou tu českou sladkost :D. No pochutnávaly jsme si na tom jednom balíčku asi tak půl hodiny, protože to prostě ani nejde sníst rychle, jak je nám toho líto. Do poznámky pod čarou bych měla napsat, že jo, chybí mi český jídlo a sladkosti. Jak blázen.


Jak jsem oslavila 5 měsíců v Americe a výlet za zvířátkama

30. dubna 2013 v 4:56 | Mish |  Amerika no.6
Po návratu z Floridy se tak nějak nic moc nedělo. Sněžilo, nesněžilo, byly prázdniny kvůli sněhu, kterej vlastně vůbec nebyl.. To byl ale mohl být samostatný odstavec - Amerika a sníh.



Vánoční dovolená na Floridě

20. dubna 2013 v 21:42 | Mish |  Amerika no.5

Kdybych byla doma, 24. prosince pomalu ani nejdu spát, protože bych si užívala dárečky, jako každej rok. Jelikož jsem ale letos doma nebyla, jediný, co mě trápilo, bylo, zda jít nebo nejít spát a poté vstávat ve vražednej čas 3:00 ráno. V ten čas totiž začínala naše úžasná a jedinečná vánoční dovolená na Floridě. Tak nějak jsem se už týden dopředu modlila, aby se stala moje nejoblíbenější scéna z mýho nejoblíbenějšího filmu, Sám doma, a to "Prosim vás, co je tohle za město???!" "To je New York, pane." "No má úcta…" "Jsi v pořádku?" "To bude dobrý…" "To ne…, naši jsou na Floridě a já jsem v New Yorku. Naši jsou na Floridě a já jsem… v… NEW YORKU!" Bohužel, takový štěstí jsem neměla a po nastoupení do letadla nám bylo oznámeno, že "Vítejte na palubě letecké společnosti Airtrain," a letěli jsme opravdu přímo do Orlanda.


Americký Vánoce, aneb jedno velký zklamání

21. března 2013 v 6:14 | Mish |  Amerika no.5
Víte, pravý Americký Vánoce jsem chtěla zažít od doby, co jsem poprvý viděla film Sám Doma a jemu podobné. Bylo to něco jako další bod na Bucket listu. Když na to ale konečně po tom všem došlo, vůbec to nebylo tak prímový a bájový, jak by to být mělo.


Vánoční NEW YORK CITY

3. března 2013 v 7:04 | Mish |  Amerika no.4
Když jsem byla malá a s pusou dokořán jsem sledovala Sám doma, byl to jeden z nejlepších vánočních filmů. Čím jsem byla starší, z "jednoho z nejlepších Vánočních filmů" se stal NEJLEPŠÍ vánoční film a z koukání se na něj jednou za rok o Vánocích se stalo koukání tak zhruba každý měsíc (haha, ale vůbec nejsem magor :D). Nevím, zda jsem to tu už někdy zmiňovala, ale když se tak nad tím zamyslím, pro mě to vlastně ani tak nebyl "Americkej sen", jako to spíš byl "New Yorkskej sen". A když se nad tím zamyslím ještě víc (to je naposled, ještě by mě rozbolel mozek), vlastně to ani tak nebyl "New Yorkskej sen", jako to spíš byl "New York o Vánocích". A já si to splnila! Pááááááni!!! Ještě před rokem bych si ani nepomyslela, že budu v Americe. Že uvidim New York City. A pak to město, které nikdy nespí vidím rovnou i ve Vánočním kabátu? Good job!!! A procházela jsem se po místech jako Kevin! Fíííí... Ještě teď mi z toho mrazí v zádech a mám husí kůži :). Protože tohle bylo něco N-E-S-K-U-T-E-Č-N-Ý-H-O!!!



Časy Vánoční a nevánoční

28. února 2013 v 6:50 | Mish |  Amerika no.4
Jelikož už nám kalendář a i plný bříška jasně ukazovali, že je den Díkuvzdání za náma, znamenalo to jediný: Vánoční čas je tady! Pro Američany je Díkuvzdání něco jako den, po kterým to všechno vypukne - vánoční nákupy, balení dárků, výzdoba baráků a všechno kolem. Někteří nedočkavci sundali Halloweenskou výzdobu a rovnou jí vyměnili za Vánoční, někteří počkali až po dni Díkuvzdání a teprve pak hned vyndavali všechny ty světýlka a sněhuláčky a sobíííčky a stromečky... :D Moje rodina si dávala načas, jako obvykle. Protože tady prostě není pořád na nic čas, haha :D. Vánoční strom jsem zdobila sama s dětma, jen tak mimochodem.


Kam dál